Vhodné vybavení a jak ho vybrat

Rádi vám na cestě světem volnosti, pohody, relaxace, přátelství a nezávislosti pomůžeme

Ještě před několika lety nebylo moc z čeho vybírat, freediving byla pro většinu výrobců buďto velká neznámá, anebo jej úplně ignorovali. Situace se ovšem velice rychle mění s tím, jak jde freediving celosvětově nahoru.

Všichni velcí a zavedení výrobci vybavení pro přístrojové potápění a spearfishing zaregistrovali tento prudký vývoj freedivingu a dnes již je nabídka vybavení široká, už zbývá jenom jedna maličkost. Vybrat to správné vybavení, tak aby co nejvíc vyhovovalo individuálním potřebám každého freedivera. Dobrý výběr vybavení by se měl projevit nejenom na celkově dobrém pocitu potápěče, ale také na jeho výkonech! 

CO VŠECHNO FREEDIVER POTŘEBUJE?

Neděláme z toho zbytečnou vědu? Co na tom je? Nadechnout se, zanořit a „něco“ tam vydržet … Podstatným parametrem při výběru je to, za jakým účelem do vody chodíme. Co je naším cílem, a pak také samozřejmě jaký na to máme rozpočet.

Freediver závodník bude mít kromě základního vybavení mezi nějž patří: nízkoobjemová maska, šnorchl, zátěžový pásek, 3 – 5mm neoprenový oblek, ponožky, rukavice, počítač a dlouhé ploutve určitě ještě několik obleků, monoploutví, nose clip, fluyd goggles, zátěžový obojek a kompletní set tréninkové bojky se zátěží, lanem a vlajkou. Pojďme se teď podívat na výběr vybavení  z pohledu sportovně zaměřeného rekreačního freedivera.

POTÁPĚČSKÁ MASKA

Umožňuje vidění pod vodní hladinou a charakteristickým znakem masek určených pro freediving je jejich minimální vnitřní objem. Je to proto, abychom na sestupu neplýtvali zbytečně vzduchem na vyrovnávání masky a měli tak vice vzduchu na vyrovnávání tlaku v uších. Nízkoobjemová maska nám zkrátka umožní hlubší ponory z hlediska vyrovnávání tlaku.

Mezi potápěči jsem často slyšel názor, že z nízkoobjemových masek je špatný „výhled“. Není to pravda, právě naopak. Tím, že jsou zorníky hodně blízko očí se výrazně zvětšuje zorný úhel a většina nízkoobjemových masek má mnohem vetší zorné pole než běžně masky na přístrojové potápění.

Zorníky masek se standardně vyrábí z temperovaného skla, ale najdeme také masky s plastovými zorníky. Ty jsou samozřejmě levnější, ale výrazně choulostivější na poškrábání, tudíž je jejich životnost podstatně kratší.

Lícnice jsou vyrobeny buďto z černého anebo transparentního silikonu. Černý silikon je mezi freedivery ve větší oblibě hlavně díky vzhledu a pak zřejmě také díky tomu, že ani po několika letech používání nemění své vlastnosti a hlavně barvu na rozdíl od transparentních masek, které časem „zežloutnou“ Výhodou masek s transparentním silikonem je výrazně větší periferní vidění. Nevýhodou můžou být rušivé odlesky uvnitř masky, a to hlavně při focení a natáčení.

Při výběru masky je nejdůležitějším parametrem to jak maska sedne na obličej, jak dobře těsní a jestli je pohodlná. Neměla by nikde „podfukovat“ a ani při větším přitlačení by neměla na žádném místě výrazně nasedat a tlačit. Měla by pohodlně sedět a těsnit bez silného utažení pásku.

ŠNORCHL

Je nedílnou součásti vybavení freedivera a používáme ho pro dýchání na hladině a těsně před zanořením jej „vyplivneme“ z úst. Tím se většinou pozná freediver, aspoň po základním kurzu, od šnorchlisty. Po vynoření pak nemusíme větším úsilím vyfukovat vodu ze šnorchlu a tudíž nemáme potřebu používat šnorchly ventilové, které jsou většinou dražší, tvarově složitější a budou mít také o něco vetší dechové odpory. Freediveři mají v oblibě jednoduché, účelné a funkční věci. Při výběru šnorchlu doporučuji vyzkoušet náustek, jestli někde netlačí a jestli se dá dobře „vyplivnout“ a pak samozřejmě jestli ladí k masce!

PLOUTVE

S výběrem vhodných dlouhých ploutví to už nebude ani zdaleka tak jednoduché jako se šnorchlem! Na trhu je velké množství ploutví různých parametrů, konstrukcí a materiálů. Z konstrukčního hlediska rozeznáváme ploutve kompaktní, tzn., že botička a list jsou jeden celek a nedají se rozebrat a vyměnit. Je to levnější typ ploutví určený pro rekreační potápěče. Pak tady máme ploutve rozebíratelné, kde můžeme vyměnit poškozené listy anebo poškozenou botičku a nemusíme kupovat komplet nové ploutve.

Plastové listy jsou většinou tvarované a mají menší boční vodící lišty pro lepší usměrnění vody a snadnější vedení ploutve. Listy karbonové jsou na tom výrazně lépe, mají většinou vodící lišty vyšší a po celé délce listu, což nám výrazně pomáhá k lepší technice a efektivnějšímu kopu. Důležitý je také úhel mezi botičkou a listem.

Botičky rozebíratelných ploutví se přizpůsobí různým úhlům listů poměrně dobře, což je další obrovská výhoda těchto ploutví. No a poslední a zároveň velice podstatná věc je konstrukce a tvrdost samotných listů. Karbonové a laminátové listy jsou vyráběny v různých tvrdostech, zpravidla jde o stupnici od 1 do 3 (soft, medium, hard), u některých výrobců od 1 do 5 (extra soft, soft, medium, hard, extra hard). Pozor, výsledná tvrdost ploutví pak také záleží na tom, do jakých botiček se listy osadí!!!

Velmi často slýchám od studentů, že nechtějí být mistři světa, že jim stačí běžné dlouhé plastové ploutve. Na otázku proč chtějí dělat freediving, jaké jsou jejich cíle a co od toho očekávají, slyším většinou odpověď typu „chci si to v moři užít, chtěl bych tam chvíli vydržet, chtěl bych se postupně zlepšovat …“ Tady je na místě se trošku víc zamyslet. Pokud si chci opravdu jenom zašnorchlovat a ploutve vytáhnu jednou maximálně dvakrát za rok, tak nemá cenu vyhazovat peníze za lepší ploutve. Pokud ale mám v úmyslu chodit pravidelně na bazénové tréninky, jezdit potápět otevřenou vodu, trénovat hloubky a postupně se zlepšovat, tak doporučuji investovat a pořídit laminátové anebo karbonové ploutve. Okamžitý rozdíl v délce ponoru oproti ploutvím plastovým pak může být kolem až 20 – 30 vteřin a to jenom díky ušlechtilejším ploutvím! Karbonové ploutve nám totiž vrátí vloženou energii výrazně efektivněji než ploutve plastové a to hlavně díky samotným vlastnostem použitého materiálu, a pak také díky konstrukci ploutví, kterou materiály jako karbon a laminát anebo jejich kombinace umožňují. My pak máme při pohybu s ploutvemi pocit, že máme na nohách „bačkory“, že vodu jenom hladíme, ale přitom máme celkem slušnou rychlost!

Abychom ale měli ve vodě tyto pocity, musíme k výběru ploutví přistoupit zodpovědně. Určitě nedoporučuji kupovat ploutve přes internet, ale navštívit specializovanou prodejnu, kde vám s výběrem odborně poradí a kde si hlavně můžete ploutve vyzkoušet, jak vám sedí na noze a v optimálním případě si je taky vyzkoušet ve vodě.

Botičky se zkouší na 1,5 až 3 mm silnou ponožku a měly by perfektně sedět na noze. Noha by měla být obepnutá, ale zároveň by botička neměla nikde tlačit a nohu svírat. Doporučuji nespěchat a vyzkoušet několik druhů a velikostí botiček a až teprve pak přistoupit k výběru listů. Tvar, délka a hlavně tvrdost listů by měla odpovídat vaší technice, kondici a účelu, resp. sportovním cílům.

Cenové rozpětí je dnes zhruba od 1500 do 15 000Kč a můžu potvrdit, že cena většinou odpovídá kvalitě a výkonu ploutví. O ploutvích a jejich výběru bychom mohli napsat několik dalších stránek, ale to je nad možnosti tohoto článku.  Doporučuji, abyste s výběrem ploutví nespěchali a neřídili se jenom parametry jako jsou cena a vzhled, ale poraďte se s odborníky.

NEOPRENOVÝ OBLEK

Neoprenový oblek splňuje několik důležitých funkcí. Primárně nás „izoluje“ od vnějšího prostředí a tím nám pomáhá udržet optimální tělesnou teplotu. Dále nám zajišťuje pozitivní vztlak a v kombinaci se zátěží si můžeme zvolit v jaké hloubce budeme „neutrální“ což je důležité jak z hlediska bezpečnosti při tréninku hloubek, tak z hlediska komfortu a energetického výdeje při „šnorchlování. Dále tady máme ochranu proti UW záření, mechanickou ochranu proti odření např. o útesy, stěny a vraky, ale také ochranu např. proti požahaní medúzou atd.

Klasický freedivingový oblek je dvoudílný a je charakteristický tím, že nemá zip. Kalhoty mají vysoký pás (tzv. high waist), horní díl má integrovanou haupnu a zespoda má tzv. bobří ocas. Jde o jednoduchý a léty prověřený střih. V kombinaci s vhodným materiálem je tento oblek velice komfortní jak z hlediska teploty, tak z hlediska volnosti pohybu a tím pádem celkového energetického výdeje. To má pak přímý vliv na výkon freedivera.

Z pohledu rekreačního freedivera je to délka ponoru a také celkový pocit z pohybu. Nejvhodnějším a mezi rekreačními freedivery nejrozšířenějším neoprenem je kombinace tkaniny na vnějším povrchu a holé neoprenové pryže uvnitř (open cell). Do takového obleku se mažeme kondicionérem, ale výsledek je pak ten, že se oblek na nás chová jako „druhá kuže“ a v případě tenčího 3mm silného obleku šitého na míru skoro ani nevíme o tom, že na sobě máme nějaký oblek! Navíc oblek s „opencell“ zevnitř perfektně přilne ke kůži a chová se jako jedna velká těsnící manžeta. To výrazně přispívá k zachování teplotního komfortu. 

Dnes se dá vybírat z velkého množství materiálu, musíme si však rozmyslet, co od obleku očekáváme, v jakých podmínkách se budeme většinou potápět, a co snese naše peněženka. Pro rekreačního freedivera a hlavně pro začátečníka je nejvhodnější oblek s textilií zvenku a to hlavně kvůli snadné údržbě a odolnosti a celkové životnosti obleku.

Občas nám přijdou na prodejnu zákazníci a chtějí „to nejlepší“ to co nosí závodníci. Jde o obleky hladké zvenku (tzv. smooth skin, nebo slide skin) a s „open cell“ zevnitř. Takový oblek je sice hezký a pružný … ale je třeba si uvědomit, že má jenom lepené švy, že je výrazně citlivější na UW záření, že si v něm nemůžete sednout na ostrý útes, že se s ním musí zacházet extrémně jemně a opatrně, jinak se nezkušeným freediverům zpravidla už při prvním oblékání někde roztrhá a životnost takového obleku bývá velice krátká.

Výběr tloušťky obleku je velice důležitý. Vybíráme tak, aby teplota vody odpovídala síle neoprenu. Protože se to může individuálně lišit, uvádím jenom orientačně obecně doporučované teploty pro nejběžnější tloušťky obleků:

Neopren 1,5mm – 27 °C a více
Neopren 3mm – 23-27 °C
Neopren 5mm – 16-22 °C
Neopren 7mm – min jak 16 °C

Pro aktivní freedivery mám špatnou zprávu. Pokud jste si mysleli, že si vystačíte s jedním oblekem, tak vás musím zklamat! Do českých vod budete potřebovat určitě 5 mm. Středozemní moře v létě anebo Rudé moře podzim a jaro bude chtít 3 mm a pro teplejší destinace anebo bazénové tréninky dynamik jsou vhodné obleky o tloušťce 1,5 mm. 

Izolační vlastnosti neoprenu závisí od jeho tloušťky, ale také od jeho hustoty. Zpravidla čím měkčí materiál tím menší hustota a tím lepší izolační vlastnosti na hladině, kde stráví freediver poměrně dost času. Výběru obleku bychom opět měli věnovat náležitou pozornost. Z hlediska komfortu a úspory energie je vhodný oblek minimálně stejně tak důležitý jako ploutve! Oblek by měl co nejlépe sedět na těle, neměl by být nikde volný prostor ve kterém by se mohla držet voda ale zároveň by měl umožňovat pohodlný pohyb. Pokud vám nesedne standardní střih konfekčních obleků, tak nemusíte zoufat. Lze objednat oblek na míru, což je nejlepší možná varianta, jenom to trvá o něco déle.