Potápění na nádech, stejně jako jóga je hodně o sebepoznávání, osobním rozvoji a relaxaci. Proto je při tréninku a přípravě prostor pro jógu. Hodně freediverů jógu již praktikuje v svých přípravách na závody nebo jako doplňkovou formu tréninku, někteří se na to teprve chystají a hledají co je pro ně to správné.
V rámci speciálních kurzů jsme pro vám připravili intenzivní kurz dynamické jógy. Kurzy jsou určeny všem, kteří chtějí umět cvičit jógu samostatně s ohledem na své individuální dispozice a s pochopením nezbytných souvislostí. Cvičení vychází z tradice Prana Vashya jógy [prana vašja], která je autentickou jihoindickou školou. Je pro ni charakteristické dynamické cvičení pozic (ásan) s relativně krátkými výdržemi v jednotlivých pozicích, typicky na délku 5-ti hlubokých dechů. Kromě jógových pozic se věnuje hlavním principům, které dělají ze cvičení jógu - učí se dýchat, hledá se v rámci pozic uvolnění, pracuje se s pozorností. To jsou základy, na kterých lze dále stavět. Takto pojaté cvičení má nejen pozitivní zdravotní účinky, případně rozvíjí nebývalou měrou kondici, ale je i důkladnou průpravou na případné další jógové techniky. Kurz je vhodný jak pro pohybově založené začátečníky, tak i pro ty, kdo už mají leccos odcvičeno.
Intenzivními kurzy dynamické jógy vás bude provázet lektor Petr Smil. Sice vzděláním i původní profesí IT inženýr, zpočátku naprostý skeptik stran alternativy, spirituality a "energií", které fyzika dosud nezná, ale leta lezení po skalách a horách ho oklikou přivedly k józe, která postupně proměnila jeho život. Po zhruba pěti letech praktikování Ashtanga Vinyasa jógy následovala jeho první cesta do Indie, potom pár let pendlování tam a zpět za intenzivním studiem u tamních učitelů. Petr Smil říká, že do značné míry pro něj bylo určující studium u Vinaye Kumara a seznámení s Prana Vashya jógou. Zajímavou zkušeností z pohledu sepětí člověka s přírodou byla práce se šamany v peruánských Andách i v amazonské džungli. Od té doby ho zajímá energie krajiny a úloha člověka v ní. Józe vděčí za mnohé, nejen za fungující tělo, které je ve slušné kondici. Zajímají ho také jógové principy a techniky, které lze používat v každodenním životě. Vede kurzy jógy, provozuje jógové a meditační centrum Jemný svět www.jemnysvet.cz, poskytuje individuální terapie formou shiatsu/reiki.
Vyzpovídali jsme ho, abychom zjistili více propojení jógy a freedivingu.
Jóga je v poslední době stále, více populárnější? Je to pro jógu spíše plus nebo ne?
Povědomí o józe se rozšiřuje, tudíž z tohoto pohledu je to určitě plus, byť se úměrně tomu rozšiřují i nejrůznější mýty a povrchnější chápání věci. Každý si najde zpravidla ten směr a interpretaci jógy, která mu vyhovuje.
Jaké jsou nečastější chyby v začátcích?
Pokud jde o cvičení s fyzickým tělem, pak zpravidla podcenění dechu, přehnaný hon za hypermobilitou a ignorování faktu, že cvičíme-li bez pozornosti ukotvené u sebe, nikdy o jógu nepůjde, byť to cvičení tak může vypadat. Na úrovni fyzického těla by mělo cvičení napomoci k tomu, aby bylo tělo plně funkční - tj. uvolnit co je potřeba, posílit co je potřeba a celé to pak stabilizovat. Uvolnění a protažení jsou dvě odlišné věci.
Je možné cvičit jógu bez chyb i samostatně doma nebo je třeba docházet na lekce, kde vás lektor opraví?
Podle mě je ideální kombinace obojího. Podobně jako když se člověk učí, řekněme, hrát na hudební nástroj. Bez domácího samostatného cvičení se to nikam nepohne. Bez zpětné vazby a korekce od lektora pak člověk může cvičit roky, ale užitek mu to také nepřinese, případně se naučí zlozvyky, kterých se pak špatně zbavuje. V Indii probíhá - alespoň na těch "lepších" místech - výuka tak, že člověk cvičí sice ve skupině, ale přesto samostatně každý sám za sebe, v návaznosti na vlastní dech. Lektor tak má možnost k člověku přistupovat individuálně a cvičení společně rozvíjet. Jóga se dřív jinak než individuálně nepředávala, skupinové lekce, kde cvičící imitují pohyby lektora,
jsou výdobytkem moderní doby.
Je jóga dobrá pro udržení/zvýšení kondice v jiných sportech, například ve freedivingu?
Má-li člověk tuto ambici, určitě může najít takový druh jógového cvičení, který k rozvoji kondice při důsledném praktikování povede. Sám jsem se k józe dostal z těchto důvodů, postupně jsem pak zjišťoval co to jóga vlastně je a toto objevování trvá dodnes ☺. Z hlediska všestranné kondice mám výborné zkušenosti s tzv. Ashtanga Vinyasa jógou a Prana Vashya jógou. Jsou to dvě jihoindické školy dynamického jógového cvičení, obě budují kromě elementární flexibility i adekvátní sílu a vytrvalost. Pro pohybově založeného člověka se sedavým zaměstnáním, případně pro sportovce, který chce rozvinout všestrannost je podle mě ideální. Obě tyto školy chápou cvičení pozic jako určitý předstupeň před dalšími jógovými technikami. Přestože staví na určité tradici, jsou to školy moderní, respektující zároveň fakt, že používáme naše těla jinak než Indové před tisíci lety a zároveň jsme lidé žijící běžným rodinným životem Středoevropana na prahu 21. století. Nejsme poustevníci žijící vysoko v Himálaji a tudíž i jóga v našem pojetí by to měla respektovat.
Co je podle vás rozdílné při cvičení jógy pro freedivery a ostatní sportovce?
Je-li ideálem dosáhnout harmonického rozvoje, řekněme třeba i jen na úrovni fyzického těla, pak by tomu mělo cvičení odpovídat a spíš než šité na míru pro jednotlivé druhy sportu by mělo být přizpůsobeno pro konkrétního jednotlivce. Zaměřit se izolovaně na určitou partii těla třeba proto, že by se to mohlo jevit pro danou sportovní aktivitu výhodné, může dlouhodobě přinášet spíš problémy.
Tělo funguje jako celek, člověk je celek.
Pomáhají z jógy freediverům pouze dechová cvičení nebo i jiné fáze/části jógových cvičení?
Jóga ve své úplnosti přistupuje k člověku celostně, zabývá se tělem, myslí i vědomím a mezi tím vším nedělá ostrou dělicí čáru, jakou máme ve zvyku dělat zde na západě. U jednotlivých lidí se zpravidla liší motivace, proč k józe přistupují, ta bývá navíc v čase proměnlivá. To pak samozřejmě může ovlivňovat, jaké jógové techniky člověk preferuje, na druhou stranu vytrhávat jednotlivé techniky z širšího kontextu může být škoda, někdy dokonce rizikové. Dechová cvičení v józe, lépe řečeno různé techniky tzv. pranayamy se zádržemi dechu, neslouží v józe primárně ke zvyšování vitální kapacity plic, ale je to nástroj vedoucí ke změněným stavům vědomí a třeba i radikální psychické očistě. Z hlediska jógové metodiky - než člověk v józe přistoupí k intenzivnější pranayamě, musí být nejen tělo dostatečně připravené, ale člověk by se měl v sobě a svých duševních stavech dobře orientovat. To zahrnuje - řečeno slovy jungianské psychologie - práci se svým stínem, práci se sny atd. Pakliže se k pranayamě přistoupí lehkomyslně, připomíná to dráždění hada bosou nohou. Může to vyjít anebo také nemusí. Některá dechová cvičení, která freediveři provádí, jsou jógovou pranayamou sice inspirovaná, ale nemyslím, že by fungovala stejně.
Jak je to při cvičení jógy s dodržováním pitného režimu? Může se u jógy voda pít nebo ne?
Stylů jógového cvičení je dnes celá řada, od pomalých relaxovaných po svižné a dynamické. Právě u těch druhých se nedoporučuje při cvičení pít, aby člověk neztrácel efekt vnitřního tepla, které toto cvičení generuje. A je to samozřejmě teplo úplně jiné a jinak fungující, než když třeba cvičíme v přetopené místnosti.
Proč byste doporučil jógu freediverům, kteří mají závodní ambice?
Právě kvůli tomu celostnímu náhledu na člověka a výsledkům, ke kterým to vede.
